Daň z přidané hodnoty („DPH”) svádí k daňovým podvodům především ze tří důvodů. Zaprvé u ní jde o velké částky – obvykle 21 % z prodejních cen – ve srovnání s daní z příjmů počítanou zjednodušeně z rozdílu prodejních a nákupních cen. Zadruhé je rychlou daní s měsíčním či kvartálním zdaňovacím obdobím, takže lze zkoušet podvádět v přiznání až 12krát za rok. Ale hlavně zatřetí nabízí jedinečnou možnost vrácení daně formou nadměrného odpočtu, když vyfakturovaná DPH z prodejů plátce je nižší než DPH z jeho nákupů, bez ohledu na platby. Proti podvodným praktikám se do zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů („ZDPH”) dostalo několik více nebo méně účinných protiopatření. Z nichž stále významnější roli hraje ručení odběratele (plátce) za DPH nezaplacenou dodavatelem – tzv. nespolehlivým plátcem. Od…