Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Správa daně z přidané hodnoty

3.10.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Správa daně z přidané hodnoty

Ing. Olga Hochmannová

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Místní příslušnost

V ustanovení § 93a ZDPH je vymezena místní příslušnost ve zvláštních případech, tj. u skupiny a u osob, které nemají v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu. Obecně je místní příslušnost ke správci daně vymezena v ustanoveních § 13 – § 15 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Místní příslušnost správce daně dle § 93a ZDPH

Plátce Místně příslušný správce daně 
Skupina, člen skupiny Správce daně příslušný zastupujícímu členu skupiny.  
Osoby, které nemají v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj (od 1. 9. 2016).  
Osoby evidované v tuzemsku ke zvláštnímu režimu pro poskytnutí elektronických služeb Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (§ 110a ZDPH).  

Komentář:

Od r. 2012 je u vybraných subjektů místně příslušným správcem daně Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze (např. pro právnické osoby založené za účelem podnikání, které dosáhly obrat více než 2 mld. Kč, banky, spořitelny, pojišťovny, zajišťovny).

Pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa je správcem daně vždy FÚ pro Jihomoravský kraj, bez ohledu na obrat osoby povinné k dani.

Registrace plátce, povinný registrační údaj

V ustanovení § 94 a § 94a ZDPH je upraveno podání přihlášky k registraci plátce.

Důvod registrace Lhůta pro podání přihlášky 
Překročení limitu obratu Do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém obrat překročil.  
Ostatní důvody povinné registrace Do 15 dnů ode dne, v němž se stal dle ZDPH plátcem.  
Dobrovolná registrace Není stanovena lhůta.  

Povinný registrační údaj

V přihlášce k registraci je nutno uvést také čísla všech bankovních účtů používaných pro ekonomickou činnost a určit, která mají být správcem daně zveřejněna (§ 96 ZDPH).

Zdaňovací období

Délka zdaňovacího období se stanoví dle § 99 až § 99b ZDPH.

Zdaňovací období  Podmínky 
Kalendářní měsíc 
  • Obrat za předcházející kalendářní rok přesáhl 10 mil. Kč

  • Nespolehlivý plátce

  • Skupina

  • Identifikovaná osoba

  • Nově registrovaný plátce v kalendářním roce, v němž byl registrován a v následujícím kalendářním roce (v následujícím kalendářním roce může správce daně povolit změnu – viz komentář níže).

 
Může se rozhodnout pro kalendářní čtvrtletí  Pokud není splněna žádná z podmínek výše uvedených a plátce oznámí změnu správci daně (viz komentář níže).  

Komentář:

Plátce, který splňuje některou z podmínek uvedených v první části tabulky, má povinně ze zákona měsíční zdaňovací období. Měsíční zdaňovací období má i identifikovaná osoba.

Plátce, který nepřesáhl obrat 10 mil. Kč a nesplňuje ani jinou z uvedených podmínek, se může rozhodnout, že jeho zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, změnu však musí oznámit správci daně do konce ledna příslušného kalendářního roku.

Zvláštní ustanovení se týká zdaňovacího období plátce, na jehož majetek byl prohlášen úpadek.

Podmínky  Zdaňovací období § 99, § 99a, § 99b 
Při prohlášení úpadku Zdaňovací období, v němž nastala účinnost úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku.  
V průběhu insolvenčního řízení a po jeho ukončení až do konce kalendářního roku Kalendářní měsíc.  
Při ukončení insolvenčního řízení Zdaňovací období končí dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení a následující zdaňovací období začíná dnem následujícím po dni ukončení insolvenčního řízení.  

Evidence pro daňové účely

Plátce je dle § 100 a § 100a ZDPH povinen vést evidenci pro daňové účely, v níž uvádí veškeré údaje, které se vztahují k jeho daňové povinnosti.

U přijatých zdanitelných plnění, z nichž uplatňuje odpočet daně, je plátce povinen vést v evidenci pro účely DPH také DIČ poskytovatele.

Evidence pro daňové účely musí zahrnovat také plnění, která nejsou předmětem daně, i když tato plnění se do daňového přiznání neuvádějí (např. náhrady škod, prodej pohledávek vzniklých z vlastní obchodní činnosti a další).

Při pořízení zboží z jiného členského státu je plátce povinen vést evidenci hodnot pořízeného zboží v členění podle jednotlivých členských států.

Člen skupiny je povinen vést evidenci plnění, která uskutečnil pro ostatní členy skupiny.

Daňové přiznání k DPH a splatnost daně

Lhůta pro podání daňového přiznání a zaplacení daně dle § 101 ZDPH

Úkon  Lhůta  
Podání daňového přiznání plátcem Do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, a to i v případě, že plátci nevznikla daňová povinnost.  
Podání daňového přiznání identifikovanou osobou Do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém jí vznikla daňová povinnost.  
Zaplacení daně (vlastní daňová povinnost) Do 25 dnů po skončení zdaňovacího období.  

Komentář:

Ve zvláštních případech (pro plátce, na jehož majetek byl prohlášen úpadek, pro plátce, který pokračuje v živnosti po zemřelém plátci a pro podání daňového přiznání za zaniklou společnost nebo družstvo) jsou lhůty pro podání daňového přiznání v § 101 ZDPH stanoveny odlišně.

Podání daňového přiznání a zaplacení daně v případě insolvence § 101b

Podmínky  Lhůta 
Při prohlášení úpadku, za zdaňovací období, které končí dnem předcházejícím nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku Do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, pokud ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání uplynulo méně než 30 dnů.  
V průběhu insolvenčního řízení a za zdaňovací období končící dnem ukončení insolvenčního řízení Do 25 dnů od skončení zdaňovacího období.  
Osoba spravující pozůstalost za zdaňovací období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele Do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, nebo 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, pokud jeho zdaňovacím obdobím bylo kalendářní čtvrtletí.  

Komentář:

Povinnost přiznat daň může vzniknout i osobě, která není plátcem, pokud uvede na dokladu daň [viz § 108 odst. 1 písm. i) ZDPH], tato osoba je povinna podat daňové přiznání a zaplatit daň do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém takový doklad vystavila.

Vracení nadměrného odpočtu

Nadměrný odpočet se vrací ve lhůtě dle § 105 ZDPH, pokud jeho vyměřením vznikne vratitelný přeplatek.

Vratitelný přeplatek Lhůta pro vrácení 
Na základě vyměření nadměrného odpočtu dle řádného daňového přiznání Do 30 dnů ode dne vyměření, vrací se bez žádosti.  
Na základě vyměření nadměrného odpočtu při podání dodatečného daňového přiznání  Přeplatek se vrací pouze tehdy, pokud o jeho vrácení plátce požádá, do 30 dnů od doručení žádosti (§ 155 DŘ).  

Komentář:
Přeplatek skupiny se stává vratitelným pouze tehdy, pokud skupina a kterýkoli člen skupiny nemá daňový nedoplatek.

Přeplatek se vrátí, pokud činí více než 100 Kč.

Kontrolní hlášení § 101c – 101k

Plátce je povinen podat kontrolní hlášení, pokud uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo přijal platbu na takové plnění nebo pokud přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo poskytl úplatu na takové plnění.

Obsah a členění kontrolního hlášení je novelizovaným § 101d odst. 1 ZDPH vymezen jen rámcově, podrobně vyplývá z metodické informace GFŘ.

Lhůty pro podání kontrolního hlášení § 101e

Právnická osoba Za kalendářní měsíc  
Fyzická osoba Ve lhůtě pro podání daňového přiznání (= měsíční nebo čtvrtletní)  

Podrobnější informace – viz část Kontrolní hlášení.

Souhrnné hlášení

Plátce má povinnost podat souhrnné hlášení v těchto případech (§ 102 ZDPH): 
  • dodal zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani,

 
  • přemístil obchodní majetek do jiného členského státu pro účely uskutečňování ekonomických činností,

 
  • uskutečnil třístranný obchod, v němž je prostřední osobou,

 
  • poskytl služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, z nichž je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby.

 
Identifikovaná osoba má povinnost podat souhrnné hlášení v tomto případě: 
  • poskytla služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, z nichž je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby.

 

Komentář:

Do souhrnného hlášení se uvádějí pouze služby, u nichž se místo plnění v jiném členském státě určí podle § 9 odst. 1 ZDPH. Neuvádějí se služby, u nichž je místo plnění v jiném členském státě na základě ustanovení § 10 – § 10d ZDPH, např. služby související s nemovitou věcí, i kdyby osobou povinnou přiznat daň byl příjemce služby.

Lhůty pro podání souhrnného hlášení

Podmínky  Lhůta 
Obecně lhůta pro plátce Do 25 dnů od skončení kalendářního měsíce, ve kterém uskutečnil dodání zboží, přemístění obchodního majetku, poskytnutí služby dle § 9 odst. 1 ZDPH nebo dodání zboží ve třístranném obchodu jako prostřední osoba.  
Plátce, který má čtvrtletní zdaňovací období a poskytuje do jiného členského státu jen služby  Do 25 dnů od skončení kalendářního čtvrtletí, ve kterém poskytl služby dle § 9 odst. 1 ZDPH s místem plnění v jiném členském státě.  
Identifikovaná osoba Do 25 dnů od skončení kalendářního měsíce, ve kterém poskytla službu dle § 9 odst. 1 ZDPH s místem plnění v jiném členském státě.  

Souhrnné hlášení se podává pouze v elektronické formě.

Případné chyby v souhrnném se opravují následným souhrnným hlášením, plátce má povinnost podat následné souhrnné hlášení do 15 dnů od data zjištění chybných údajů.


Plátce daně dodal 20. března zboží za 6 000 EUR osobě registrované k dani na Slovensku. Daňový doklad vystavil 25. března. Kdy uvede dodání zboží do souhrnného hlášení?

Toto dodání zboží uvede do souhrnného hlášení za březen, hodnotu dodávky uvede v Kč, přepočtenou kurzem platným ke dni vzniku povinnosti přiznat toto plnění, tj. 25. března (viz § 4 a § 22 ZDPH).

Zrušení registrace

Plátce může obecně požádat o zrušení registrace za těchto podmínek stanovených v § 106 ZDPH: 
  • nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti registrace a

 
  • pokud za období 12 předcházejících kalendářních měsíců jeho obrat nepřesáhl 1 000 000 Kč nebo

 
  • pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

 

Komentář:

Plátci, který podniká na základě smlouvy společně s jinými jako společník společnosti (dříve – sdružení), lze zrušit registraci jednotlivě jen, zaniklo-li jeho členství ve společnosti nebo při zániku společnosti (sdružení) po vypořádání majetku.

Správce daně je oprávněn zrušit registraci i z moci úřední v těchto případech, pokud plátce: 
  • přestal uskutečňovat ekonomické činnosti,

 
  • neuskutečnil bez oznámení důvodů za 12 po sobě jdoucích měsíců plnění v rámci ekonomické činnosti,

 
  • uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,

 
  • neplní své povinnosti vyplývající ze ZDPH a současně za 12 předcházejících kalendářních měsíců jeho obrat nepřesáhl 1 mil. Kč nebo je skupinou.

 

Odvolání proti rozhodnutí o zrušení registrace má v tomto případě odkladný účinek.

Podmínky zrušení registrace ve zvláštních případech (u skupiny, identifikované osoby) jsou stanoveny v § 106e – § 107a ZDPH.

Nespolehlivý plátce

Pokud plátce poruší závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, může správce daně rozhodnout, že je nespolehlivým plátcem (§ 106a ZDPH). Informaci o tom, že plátce je či není nespolehlivým plátcem, zveřejní správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Odvolání proti rozhodnutí správce daně má odkladný účinek. Za daň, kterou nezaplatí z uskutečněného zdanitelného plnění plátce, o němž je zveřejněno, že je nespolehlivým plátcem, se může za podmínek dle § 109 ZDPH stát ručitelem příjemce zdanitelného plnění.

V lednu 2013 byla vydána informace GFŘ k aplikaci § 106a nespolehlivý plátce (č. j.: 101/13-1210002-506729), v níž jsou uvedeny okolnosti, za nichž může správce daně rozhodnout, že plátce je nespolehlivým plátcem, tato metodická informace byla posléze doplněna o další okolnosti dodatkem č. 1 a dodatkem č. 2:

Důvod Použije se od: 
Pokud dojde k vyměření nebo doměření daně podle pomůcek v minimální výši 500 000 Kč v řízení, které bylo zahájeno po 1. 1. 2013.  Po 1. 1. 2013  
Pokud dojde k vyměření nebo doměření daně podle pomůcek v minimální výši 500 000 Kč v řízení, které bylo zahájeno po 1. 1. 2013.  Po 1. 1. 2013  
Pokud je u plátce po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích evidován kumulativní nedoplatek na DPH minimálně 10 mil. Kč z daňových povinností vyměřených nebo doměřených po 1. 1. 2013.  Po 1. 1. 2013  
Pokud plátci nebyl uznán uplatňovaný nárok na odpočet daně a správce daně vyměřil nebo doměřil daň jinak, než plátce uvedl v podaném daňovém přiznání k DPH nebo dodatečném daňovém přiznání k DPH, pokud bude snížen plátcem uplatněný odpočet daně minimálně 500 tisíc Kč a související vyměřená nebo doměřená daň není zcela uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti uvedené v platebním výměru. Při rozhodování o nespolehlivosti plátce lze v tomto případě přihlížet výhradně k porušení plnění povinností v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po 1. 1. 2013 a která se projeví v rozhodnutích vydaných správcem daně po 1. 1. 2014.  Po 1. 1. 2014  
Opakované vyměření nebo doměření daně podle pomůcek oproti poslední známé dani; za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň za 2 zdaňovací období z 6 po sobě jdoucích zdaňovacích období, v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po 1. 1. 2013 a rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek bylo vydáno po 1. 10. 2014.  Po 1. 10. 2014  
Plátce neposkytuje požadovanou součinnost, tj. nereaguje řádně na výzvu nebo výzvy správce daně nebo nepředloží bez řádného odůvodnění požadované údaje nezbytné pro řádnou správu daně; lze přihlížet výhradně k porušení povinnosti nebo neposkytnutí požadované součinnosti nastalému po 1. 10. 2014.  Po 1. 10. 2014  
Plátce opakovaně, ani ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě nebo náhradní lhůtě stanovené přímo zákonem, nepodal daňové přiznání nebo hlášení nebo výpis z evidence pro daňové účely; za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň dvakrát v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, lze v tomto případě přihlížet výhradně k případům, kdy konec lhůty stanovené správcem daně nebo náhradní lhůty stanovené přímo zákonem uplynul po 1. 10. 2014.  Po 1. 10. 2014  
Plátce uvedl nepravdivé nebo neúplné informace k registraci k DPH, zejména pokud plátce nedoplnil, a to ani ve lhůtě stanovené správcem daně, neopravil již neplatný nebo uvedl nepravdivý nebo jinak nereálný registrační údaj týkající se skutečného sídla, které je pro účely DPH vymezeno v § 4 odst. 1 písm. j) ZDPH; lze v tomto případě přihlížet výhradně k porušení plnění povinnosti nastalému po 1. 1. 2015.  Po 1. 1. 2015  

Správce daně je podle uvedeného metodického pokynu a jeho dodatků vždy povinen přihlédnout i k dosavadním zkušenostem s plátcem daně a k objektivním důvodům hodným zvláštního zřetele, které vedly k neplnění povinností plátce (např. živelné pohromy, závažné zdravotní důvody, důvody vzniku platební neschopnosti).

Nespolehlivá osoba § 106aa

Nespolehlivou osobou se stane osoba, která není plátcem, o které takto rozhodne správce daně. Nespolehlivou osobou se může stát, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně.

Co se považuje za závažné porušení povinnosti vztahujících se ke správě daně, vyplývá z metodické informace GFŘ k institutu nespolehlivé osoby. Nespolehlivou osobou se může podle této informace stát identifikovaná osoba, osoba povinná k dani, která není plátcem, i osoba nepovinná k dani, pokud porušují své povinnosti (např. identifikovaná osoba nepřizná daň z pořízení zboží, osoba vystaví doklad, na kterém uvede daň a tuto daň nedovede atd.).

Institut nespolehlivé osoby je důležitý pro správce daně při přeměnách registrace plátce. Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, stává se nespolehlivou osobou. Dojde-li k registraci nespolehlivé osoby, stává se nespolehlivým plátcem.

Ručení za nezaplacenou daň

Ručení Ustanovení ZDPH 
Ručení oprávněného příjemce = osoby, která je dle zákona o spotřebních daních oprávněna přijímat vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně.  § 108a ZDPH 
Ručení příjemce zdanitelného plnění
  • pokud věděl nebo mohl vědět, že daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena nebo se dodavatel úmyslně dostane do postavení, kdy ji nebude moci zaplatit nebo dojde ke zkrácení daně jiným způsobem,

  • pokud je cena bez ekonomického opodstatnění zjevně odchylná od obvyklé ceny,

  • pokud je úplata poskytnuta na účet vedený mimo tuzemsko,

  • pokud je úplata poskytnuta na jiný účet než účet poskytovatele plnění zveřejněný správcem daně, a pokud úplata za toto plnění překračuje 540 000 Kč (viz níže),

  • pokud je o dodavateli k datu uskutečnění zdanitelného plnění zveřejněno, že je nespolehlivým plátcem (viz komentář v části Nespolehlivý plátce – viz výše),

  • pokud je úplata poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou.

 
§ 109 ZDPH 
Ručení příjemce zdanitelného plnění od distributora pohonných hmot, není-li registrován v registru distributorů pohonných hmot (netýká se plnění od čerpacích stanic, ty nejsou distributory).  § 109 ZDPH 

Komentář:

Ručení příjemce zdanitelného plnění v případě, kdy je úplata poskytnuta na jiný účet, než účet poskytovatele plnění zveřejněný správcem daně představuje dvě rizika:

a) ručení v případě, kdy je úplata poskytnuta na jiný účet než účet poskytovatele plnění (např. i na účet faktoringové společnosti),

b) ručení v případě, kdy je úplata poskytnuta na jiný než zveřejněný účet (poskytovatele plnění).

Od 1. 12. 2014 na základě novely zákona o omezení plateb v hotovosti se riziko tohoto ručení vztahuje jen na případy, kdy úplata za zdanitelné plnění je vyšší než 540 tis. Kč. Od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2014 bylo toto riziko tohoto ručení omezeno na případy, kdy úplata za zdanitelné plnění byla vyšší než 700 tis. Kč (dvojnásobek limitu pro poskytování plateb v hotovosti).

Osoby povinné přiznat a zaplatit daň

Ustanovení § 108 ZDPH stanoví, kdo je osobou povinnou přiznat a zaplatit v tuzemsku daň.

Podmínky Osoba povinná přiznat daň 
Při uskutečnění zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku plátcem (kromě plnění v režimu přenesení daňové povinnosti)  Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění.  
Při uskutečnění plnění v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92a – § 92e ZDPH plátcem jinému plátci Plátce, kterému je poskytnuto plnění.  
Při přijetí služby s místem plnění v tuzemsku dle § 9 – § 10d a § 10j ZDPH od osoby neusazené v tuzemsku Plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kteří plnění s místem plnění v tuzemsku pořídili.  
Při dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku  
Při dodání elektřiny nebo plynu s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku  
Při pořízení zboží z jiného členského státu od osoby registrované k dani v jiném členském státě 
Při dovozu zboží do tuzemska  Osoba, v jejíž prospěch je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, při němž vzniká daňová povinnost dle § 23 ZDPH a osoba, v jejíž prospěch je vráceno zboží ze svobodného pásma nebo svobodného skladu zpět do tuzemska.  
Při pořízení nového dopravního prostředku osobou, která není plátcem Osoba, která v tuzemsku pořizuje nový dopravní prostředek.  
Pokud osoba, která není plátcem, uvede na dokladu daň  Osoba, která daň na dokladu uvedla.  

Komentář:

Osobou neusazenou v tuzemsku se dle § 4 odst. 1 písm. n) ZDPH rozumí osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a uskutečňuje v tuzemsku zdanitelné plnění. Neusazenou osobou je rovněž v případě, kdy má v tuzemsku provozovnu, ale tato provozovna se příslušného zdanitelného plnění neúčastní.


Plátci poskytne v souvislosti s řešením obchodního případu právní služby právník registrovaný k dani na Slovensku. Kdo přiznává DPH?

Jde o službu s místem plnění v tuzemsku dle § 9 odst. 1 ZDPH, poskytovatelem je osoba neusazená v tuzemsku, plátce je povinen přiznat z přijaté služby daň.


Plátce, který poskytuje autobusovou přepravu osob, poskytne německé cestovní kanceláři přepravu z Prahy na Hlubokou. Kde je místo plnění a kdo přiznává DPH?

Místem plnění je dle § 10a ZDPH tuzemsko, plátce přizná v tuzemsku z přepravní služby daň.


Plátce si nechá od architekta se sídlem ve Velké Británii, registrovaného k dani, zpracovat projekt na výstavbu hotelu u Prahy. Kde je místo plnění a kdo přiznává DPH?

Místem plnění je podle § 10 ZDPH tuzemsko, poskytovatelem je osoba neusazená v tuzemsku, plátce je povinen z přijaté služby přiznat daň.

Zvláštní režim jednoho správního místa

Pravidla zvláštního režimu jednoho správního místa jsou stanovena v § 110a až § 110ze ZDPH. Tento režim vychází z pravidel pro místo plnění v § 10i ZDPH, zavedených od 1. 1. 2015.

Zvláštní režim jednoho správního místa (tzv. mini one stop shop) se používá pro registraci a placení daní za poskytování vybraných služeb osobám nepovinným k dani s místem plnění na území EU (viz níže).

Vybrané služby, u kterých se uplatňuje zvláštní režim jednoho správního místa, jsou-li poskytovány osobám nepovinným k dani s místem plnění na území EU:

  • Služby telekomunikační

  • Rozhlasového a televizního vysílání

  • Elektronicky poskytované

Jsou-li uvedené služby poskytovány jiným osobám než osobám nepovinným k dani z jiného členského státu EU, uplatní se odlišná pravidla.

Registrace v jednom členském státě

V rámci zjednodušení umožněném tímto zvláštním režimem jednoho správního místa se poskytovatel vybraných služeb může registrovat jen v jednom členském státě (stát identifikace), z něhož podává daňové přiznání a platí daň za své povinnosti ve všech členských státech.

Místo plnění u vybraných služeb

Místem plnění u těchto služeb poskytovaných osobám nepovinným k dani je dle § 10i ZDPH místo příjemce služeb, tj. členský stát, kde má příjemce služeb své sídlo, bydliště nebo kde se převážně zdržuje. V tomto státě přizná poskytovatel daň.

Přehled pravidel, určení místa plnění a postup při přiznání daně u vybraných služeb poskytnutých plátcem se sídlem v ČR nebo z provozovny plátce v ČR

Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, se může registrovat ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa i v ČR. Registrovat se může jako plátce nebo jako identifikovaná osoba.

Přihlášku k registraci podá v kalendářním čtvrtletí předcházejícím tomu čtvrtletí, od něhož bude zvláštní režim používat. ZDPH také umožňuje registraci po poskytnutí vybraných služeb – ve lhůtě 10 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém vybrané služby poskytla (§ 110l ZDPH).

Příjemce služeb Pravidlo pro místo plnění Zvláštní režim Daňové přiznání 
Osoby nepovinné k dani z jiného členského státu EU  § 10i Ano  Ve zvláštním režimu, v běžném ř. 26  
Osoby nepovinné k dani ze třetí země  § 10i Ne  Běžné  
Osoby nepovinné k dani v tuzemsku  § 10i Ne  Běžné  
Osoby povinné k dani v tuzemsku  § 9 odst. 1 Ne  Běžné  
Osoby povinné k dani z jiného členského státu  § 9 odst. 1 Ne  Běžné, reverse-charge, souhrnné hlášení  
Osoby povinné k dani ze třetí země  § 9 odst. 1 Ne  Běžné, reverse-charge  

Registrace v ČR jako státě identifikace

Pokud se poskytovatel uvedených vybraných služeb registruje ke zvláštnímu režimu v ČR, je správcem daně Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. Ustanovení o specializovaném FÚ se pro registraci k tomuto režimu nepoužijí.

Daňové přiznání za plnění ve zvláštním režimu se v ČR podává prostřednictvím aplikace EPO Finanční správy.

Podrobnější informace ke zvláštnímu režimu jsou obsaženy v informaci GFŘ pro veřejnost „Zvláštní režim jednoho správního místa – Mini one stop shop”, zveřejněné na internetových stránkách Finanční správy.

Pravidla pro plátce, kteří jsou registrováni ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa v ČR

Zdaňovací období Kalendářní čtvrtletí (§ 110q) 
Lhůta pro podání daňového přiznání  20 dnů po skončení zdaňovacího období (§ 110r)  
Daň se přiznává a platí V eurech (§ 110e)  

Evidence pro účely DPH v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa

Evidence ve zvláštním režimu se vede v rozdělení poskytovaných služeb podle jednotlivých členských států spotřeby. Náležitosti evidence vyplývají především z prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011.

Poskytovatel má evidovat následující údaje: 
  • členský stát spotřeby, do něhož byla služba poskytnuta

 
  • druh poskytnuté služby

 
  • datum poskytnutí služby

 
  • základ daně s uvedením použité měny

 
  • veškerá následná zvýšení nebo snížení základu daně

 
  • uplatněná sazba daně

 
  • výše splatné daně s uvedením použité měny

 
  • datum a výše obdržených plateb

 
  • platby na účet obdržené před poskytnutím služby

 
  • jméno příjemce, je-li osobě povinné k dani známo

 
  • je-li vystavena faktura, informace na ní uvedené

 
  • informace použité ke stanovení místa, kde je příjemce usazen nebo kde má bydliště nebo kde se obvykle zdržuje

 

Komentář:

Výše uvedené údaje se uchovávají po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém bylo plnění poskytnuto.

Je-li plnění placeno v jiné měně než v eurech, provádí se přepočet kurzem Evropské centrální banky.

Platbu daně je nutno označit také referenčním číslem daňového přiznání (§ 110c ZDPH).