dnes je 15.11.2019
Input:

Výplata podílu společníkovi z EU a její zdanění

11.7.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Výplata podílu společníkovi z EU a její zdanění

Ing. Martin Děrgel

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!


V české s. r. o. je společníkem společnost z Německa od roku 2005 s obchodním podílem ve výši 27 %. Česká s. r. o. tvoří zisk a chce jej společníkům vyplatit. Na základě výsledku hospodaření bylo rozhodnuto o vyplacení podílů: 73% podíl bude vyplacen dalším společníkům fyzickým osobám a 27% podíl náleží společníkovi právnické osobě z Německa.

Fyzickým osobám bude sražena srážková daň 15 %. Bude sražena daň z podílu právnické osobě z Německa?

Odpověď

Podle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP bodu 1, jsou od daně z příjmů právnických osob osvobozeny příjmy z podílu na zisku, vyplácené dceřinou společností, která je daňovým rezidentem České republiky její mateřské společnosti. Přičemž „mateřskou společnost” pro účely osvobození od české daně vymezuje § 19 odst. 3 písm. b) ZDP:

  • obchodní korporace, je-li daňovým rezidentem Česka a má některou z forem uvedených ve směrnici Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (v ČR – a. s., s. r. o. a družstvo) nebo formu družstva svěřenský fond, rodinná fundace, obec, svazek obcí nebo

  • společnost, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie než ČR; tento pojem definuje § 19 odst. 3 písm. a) ZDP, stěžejní je právní forma uvedená pro daný stát ve směrnici Rady 2011/96/EU, její daňová rezidence musí být v některém členském státě EU a současně nikde mimo EU, a podléhá dani určené zmíněnou směrnicí, od níž nemůže být osvobozena (v Česku se jedná o daň z příjmů právnických osob),

a to v obou případech za podmínky, že v jejich obchodním majetku je nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě (což lze naplnit i dodatečně) alespoň 10% podíl na základním kapitálu „dceřiné společnosti”.

Německo pochopitelně je členskou zemí EU, a evidentně splňuje podmínku „mateřské společnosti” ohledně minimálního podílu na základním kapitálu české „dceřiné společnosti” a zřejmě rovněž kvalifikovanou délku této držby ad výše. Bohužel tazatel ale neupřesnil, jaká je konkrétně právní forma „německé společnosti”, takže nelze jednoznačně osvědčit, jestli je splněna i tato podmínka pro osvobození podílu na zisku plynoucího německému společníkovi od české daně z příjmů právnických osob. Je nasnadě, že příjem osvobozený od daně nepodléhá ani tzv. srážkové české dani z příjmů podle § 36 ZDP. Relevantní právní formy německých „mateřských společností” pro tyto účely najdeme ve zmíněné směrnici Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států, ve znění p.p. Přičemž nemusíme pátrat po tomto unijním předpise, jelikož stačí najít metodickou pomůcku vydanou českým Ministerstvem financí č.j. MF-69513/2013/15, ve znění novely sdělením č.j. MF-13324/2016/15-1 (dostupné na webu Finanční zprávy). Jedná se o následující společnosti podle německého práva nazvané:

  • „Aktiengesellschaft”,

  • „Kommanditgesellschaft auf Aktien”,

  • „Gesellschaft mit beschränkter Haftung”,

  • „Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit”,

  • „Erwerbs- und Wirtschafts-genossenschaft”,

  • „Betriebe gewerblicher Art von juristischen Personen des öffentlichen Rechts”

  • a jiné společnosti založené podle německého práva, které podléhají německé korporační dani.

V případě, že by dotazovaná „německá společnost” ad výše nesplnila podmínky pro osvobození od české daně z příjmů – protože není v postavení „mateřské společnosti” – pak bude nutno zalistovat ve Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla zveřejněna jako vyhláška č. 18/1984 Sb.

Podle jejího článku 10 „Dividendy” platí pravidla mezinárodního zdanění podílů na zisku následovně:

1. Dividendy vyplácené společností, která má sídlo v jednom smluvním státě, osobě mající bydliště či sídlo v druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.

2. Tyto dividendy však mohou být zdaněny ve smluvním státě, v němž má sídlo společnost, která je vyplácí, a to podle zákonů tohoto státu. Daň takto stanovená však nesmí přesáhnout:

a) 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemce je společností, která vlastní přímo nejméně 25 % jmění společnosti vyplácející dividendy;

b) 15 % hrubé částky dividend ve všech ostatních případech.

K tomu dodejme, že podle článku 3 odst. 1 písmene c) zmíněné Smlouvy výraz „společnost” označuje právnické osoby nebo nositele práv považované pro účely zdanění za právnické osoby. Čemuž zřejmě bude vyhovovat i dotazovaná „německá společnost”, která je příjemcem podílu na zisku od české s. r. o.

Jelikož tedy dotyčný německý společník (německá společnost) vlastní přímo nejméně 25 % jmění české s. r. o. (podle zadání je to 27 %), pak je nutno obecnou českou sazbu tzv. srážkové daně 15 % [v souladu s § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 3, § 36 odst. 1 písm. b) bod 1] snížit na 5 % umožněných nanejvýše České republice citovanou mezinárodní Smlouvou s Německem. V ostatních případech tato Smlouva umožňuje Česku uplatnit obecnou sazbu srážkové daně 15 %. Ohledně sražení, odvodu a hlášení daně se standardně uplatní § 38d ZDP.

Doplňující informace k novele z dubna 2019:

Rozšíření oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí. Znalci uplatňování srážkové daně u vybraných příjmů nerezidentů vědí, že je plátce povinen současně s odvodem sražené daně svému správci daně podat i oznámení identifikující druh příjmů a jeho příjemce (§ 38d odst. 3 ZDP). Nově od dubna 2019 musí plátce příjmu plynoucího ze zdrojů na území ČR (§ 22 ZDP) daňovému nerezidentovi, ze kterého je obecně vybírána srážková daň dle nového § 38da ZDPoznamovat i příjem od daně osvobozen (např. podíly na zisku dceřiné společnosti) nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice. Neoznamují se jednak drobné příjmy ze závislé činnosti dle § 6 odst. 4 ZDP (tak jako doposud), ani příjmy od daně osvobozené nebo nepodléhající zdanění v ČR, pokud u daného poplatníka v měsíčním úhrnu nepřesáhnou 100 000 Kč. Zhruba měsíční lhůta pro učinění oznámení zůstala zachována.