Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Základ daně a výpočet daně (DPH)

4.8.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Základ daně a výpočet daně (DPH)

Ing. Olga Hochmannová

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!

Základ daně a výpočet daně

Pojem Vysvětlení Ustanovení ZDPH 
Základ daně za uskutečněné zdanitelné plnění Základem daně je vše, co jako úplatu za uskutečněné zdanitelné plnění plátce obdržel nebo má obdržet, kromě daně z přidané hodnoty.  § 36 odst. 1 ZDPH 
Základ daně z přijaté úplaty  Základem daně z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň.  § 36 odst. 2 ZDPH 


Plátce provádí opravu pračky u zákazníka. Jak stanovit základ DPH?

Úplata se skládá z částky za práci opraváře, ceny zamontovaných náhradních dílů a částky za dopravu opraváře k zákazníkovi. Veškeré tyto položky tvoří součást základu daně za poskytnutou službu.


Na stavební práce v bytě zákazníka (osoby nepovinné k dani) vyúčtovala stavební firma zálohu ve výši 100 000 Kč. Jak spočítat základ daně a DPH?

Z této částky se daň vypočítá postupem podle § 37 odst. 2 ZDPH, tj. koeficientem 0,1304 pro sníženou sazbu daně 15 %. DPH = 13 040 Kč, základem daně je částka přijaté zálohy snížená o daň, tj. 86 960 Kč.

Částky, které se rovněž zahrnují do základu daně (DPH)

Dle § 36 odst. 3 ZDPH se do základu daně zahrnují také následující částky.

Částky zahrnované do ZD  Příklady  
Jiné daně, poplatky nebo jiná obdobná peněžitá plnění  Clo, silniční daň, mýtné apod.  
Spotřební daň (pokud zboží není dodáváno v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně)  Spotřební daň u pohonných hmot, lihovin, tabákových výrobků atd.  
Daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv   
Dotace k ceně  Mléko a mléčné výrobky dodávané za stanovené snížené ceny do škol.  
Vedlejší výdaje  Náklady na balení, pojištění, provize, přeprava.  
Při poskytnutí služby materiál přímo související s poskytovanou službou  Náhradní díly při opravách spotřebních předmětů, kosmetické přípravky při poskytování kadeřnických nebo kosmetických služeb atd.  
Při poskytnutí stavebních a montážních prací, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby zabudují nebo zamontují  Stavební materiál, vestavěný nábytek a spotřebiče atd.  

Komentář:

Za vedlejší výdaje, které jsou součástí základu daně, jsou pro účely základu daně považovány výše uvedené náklady na balení, přepravu, pojištění nebo provize, pokud jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění osobou, která toto plnění uskutečňuje.

Sleva z ceny

Sleva z ceny sníží základ daně. Je-li sleva poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění, sníží se vypočtený základ daně o poskytnutou slevu. Pokud je sleva poskytována dodatečně po uskutečnění plnění (např. na základě dodatečné reklamace zákazníka), provede se snížení základu daně a výše daně formou opravy podle § 42 ZDPH.


Výrobce poskytuje v určitém období slevu na nákup gastrozařízení pro hotely a restaurace ve výši 10 % z ceny zboží. Úměrně se sníží i základ daně a DPH.


Plátce A dodal zboží v květnu plátci B. Plátce B nebyl zcela spokojen s kvalitou zboží a vyjednal si z ceny zboží slevu ve výši 15 %. Dodavatel vystavil na sjednanou slevu v červnu opravný daňový doklad. Jak je to se základem a výší DPH?

Základ daně a výši daně na výstupu si dodavatel může snížit až za zdaňovací období, kdy odběrateli opravný daňový doklad doručil (§ 42 ZDPH).

Stanovení základu daně u plnění podle § 36 odst. 6 ZDPH

V případech dodání zboží a poskytování služeb stanovených v § 36 odst. 6 ZDPH není základem daně sjednaná cena, ale základ daně se stanoví odlišným způsobem.

Dodání zboží, u něhož se stanoví základ daně podle § 36 odst. 6 ZDPH

Plnění – dodání zboží Základ daně 
Trvalé použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností  Cena zboží nebo nemovité věci nebo cena obdobného zboží nebo obdobné nemovité věci, za kterou by bylo možné zboží nebo nemovitou věc pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo výše celkových nákladů na dodání zboží nebo převod nemovité věci ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.  
Uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání  
Vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku ve formě hmotného majetku  
Vložení majetkového vkladu ve formě hmotného majetku  
Vypořádání při rozpuštění sdružení, vyloučení nebo vystoupení účastníka ze sdružení (§ 13 ZDPH)  

Komentář:

Při použití obchodního majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností vzniká povinnost přiznat daň, jen pokud byl z majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, např. u spotřeby pohonných hmot, z jejichž nákupu plátce uplatnil odpočet daně, pro osobní spotřebu zaměstnance. Základem daně v tomto případě je nejčastěji cena, za kterou byl majetek pořízen nebo za kterou by bylo možné jej v době použití pořídit.

Uvedení dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání je zdanitelným plněním jen v případě, pokud je tento majetek u plátce určen současně pro účely činností s nárokem na odpočet daně i bez nároku na odpočet daně. Dle výkladu MF ČR z r. 2011 by měl dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností být i majetek pořízený formou dílčích subdodávek, pokud mají tyto subdodávky jiný charakter než majetek jako celek, u takového majetku by byla základem daně výše nákladů vynaložených na vytvoření majetku, z nichž byl uplatněn odpočet daně. U majetku, který plátce skutečně vytvořil vlastní činností (postavil, vyrobil apod.), by základem daně byly úplné vlastní náklady.

Vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci, podílu na likvidačním zůstatku a vložení majetkového vkladu je zdanitelným plněním, pokud byl u příslušného majetku uplatněn odpočet daně.

Poskytnutí služeb, u nichž se stanoví základ daně podle § 36 odst. 6 ZDPH

Plnění – poskytnutí služby Základ daně 
Dočasné využití hmotného majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností  Výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.  
Bezúplatné poskytnutí služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností  
Vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nehmotném majetku  
Vložení majetkového vkladu ve formě nehmotného majetku  

Komentář:

Při dočasném využití obchodního majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností vzniká zdanitelné plnění, jen pokud byl z majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně. Zdanitelným plněním je i využití dlouhodobého majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, pokud byl majetek pořízen do 31. 3. 2011 a byl u něj uplatněn plný nárok na odpočet daně. Základ daně za použití majetku může vycházet např. z účetních odpisů tohoto majetku.

Bezúplatné poskytnutí služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností je zdanitelným plněním pouze tehdy, pokud byl u přímo souvisejících přijatých zdanitelných plnění uplatněn odpočet daně.

Vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci, podílu na likvidačním zůstatku a vložení nepeněžitého vkladu ve formě nehmotného majetku je zdanitelným plněním, jen pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet daně.

Stanovení základu daně u vratných obalů

Podle § 13 ZDPH je dodání vratných obalů považováno za dodání zboží jen u plátce, který vratný obal uvádí spolu se zbožím na trh, a to v případě, že množství dodaných a vrácených vratných obalů (stejného druhu) není za kalendářní rok nebo účetní období stejné.

Základ daně se vypočítá z rozdílu mezi počtem vratných obalů dodaných spolu se zbožím na trh za kalendářní rok nebo účetní období a počtem vratných obalů vrácených zpět. Rozdíl se vynásobí částkou platnou pro vratný obal (např. 3 Kč pro vratné lahve). Pokud je plátci vráceno více vratných obalů, než kolik jich dodal, jsou základ daně a daň záporné částky (§ 36 odst. 10 ZDPH).


Pivovar, plátce daně, dodává na trh pivo ve vratných lahvích, za láhev je účtována částka 3 Kč. Za rok 2014 dodal na trh celkem 10 milionů ks lahví piva. Zpět se mu vrátilo 9 900 000 vratných lahví. Jak spočítat základ daně a daň?

Rozdíl = 100 000 ks, celkový základ daně = 100 000 × 3 Kč = 300 000 Kč. V tomto základu daně je obsažena i daň, výpočet daně se provede podle § 37 odst. 2 ZDPH, tj. 300 000 × 0,1667.

Částky nezahrnované do základu daně (ZDPH)

Do základu daně se dle § 36 odst. 11 ZDPH nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že plátce si z vynaložené částky neuplatnil odpočet daně a částka, kterou přijal, není vyšší než částka, kterou za jinou osobu uhradil.


Daňový poradce, plátce daně, podává jménem klienta žádost o závazné posouzení a zaplatí za klienta správní poplatek. Zahrne tuto platbu do svého základu daně?

Tento poplatek nezahrne do základu daně za své služby, ale vyúčtuje jej klientovi samostatně, neboť jde o částku, kterou vynaložil jménem a na účet klienta.

Základ daně u plnění osvobozených od daně

Podle § 36 se obdobně postupuje i při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně.

Základ daně při pořízení služby nebo zboží – § 39 a § 40

Při stanovení základu daně za službu poskytnutou osobou povinnou k dani z jiného členského státu nebo zahraniční osobou povinnou k dani a při pořízení zboží z jiného členského státu se postupuje obdobně podle § 36 ZDPH.

Základ daně ve zvláštních případech – § 36a ZDPH

V § 36a ZDPH je stanovena povinnost uplatnit jako základ daně cenu obvyklou v případech, kdy je plnění poskytováno kapitálově nebo jinak spojeným osobám nebo osobám blízkým, jsou-li současně splněny podmínky uvedené v § 36a odst. 1 nebo 2 ZDPH. Cenou obvyklou se rozumí cena stanovená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

Výpočet daně

Ustanovení § 37 ZDPH stanoví dva způsoby výpočtu daně:

1. ze základu daně bez daně (§ 37 odst. 1 ZDPH),

2. z celkové částky včetně daně (§ 37 odst. 2 ZDPH).

Způsob výpočtu  Výpočet 
Ze základu daně bez daně Základní sazba daně ZD × 21 / 100 = ZD × 0,21  
Ze základu daně bez daně První snížená sazba daně ZD × 15 / 100 = ZD × 0,15  
Ze základu daně bez daně Druhá snížená sazba daně ZD × 10 / 100 = ZD × 0,10  
Z celkové částky Základní sazba daně Částka × 21 / 121 = částka × 0,1736  
Z celkové částky První snížená sazba daně Částka × 15 / 115 = částka × 0,1304  
Z celkové částky Druhá snížená sazba daně Částka × 10 / 110 = částka × 0,0909  

Zaokrouhlování DPH

Koeficient podle § 37 odst. 2 ZDPH se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa. Vypočtená daň se může zaokrouhlit na celé koruny. Částka 0,50 Kč a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru, částka nižší než 0,50 Kč se zaokrouhlí na celou korunu dolů. 


Plátce daně nakoupil v únoru 2016 kancelářské potřeby od jiného plátce daně za celkovou částku včetně daně 7 000 Kč a obdržel zjednodušený daňový doklad. Daň si vypočítá sám z celkové částky za zdanitelné plnění.

Výpočet daně: 7 000 x 0,1736= 1 215,20 Kč. Daň může zaokrouhlit na koruny nebo ji může nechat v haléřích.

Základ daně = celková částka – DPH (7 000 – 1215,20 = 5 784,80).


Plátce, který vede účetnictví, provádí stavební práce v bytě zákazníka (osoby nepovinné k dani), na práce je sjednána záloha ve výši 100 000 Kč, celková sjednaná částka za práce činí 300 000 Kč.

Tyto stavební práce podléhají první snížené sazbě daně. Vzhledem k tomu, že byla sjednána celková částka včetně daně, daň z přijaté zálohy i doplatku se vypočítá v obou případech postupem podle § 37 odst. 2 ZDPH, základem daně je částka přijaté zálohy snížená o daň, při vyúčtování se daň vypočítá z rozdílu mezi celkovou částkou sjednanou za zdanitelné plnění a přijatou zálohou (200 000 × 0,1304 = 26 080, ZD = 200 000 – 26 080 = 173 920).

Základ daně a výše daně při přijetí zálohy před uskutečněním zdanitelného plnění (§ 37a ZDPH)

Pokud plátce přijme zálohu před uskutečněním zdanitelného plnění, z níž mu vznikne povinnost přiznat daň, stanoví při vyúčtování základ daně ve výši rozdílu mezi celkovým základem daně za zdanitelné plnění a základem daně ze zálohy (nebo úhrnu záloh).

Kvůli návaznosti výpočtů ze zálohy a z vyúčtování je vhodné, aby si plátce stanovil zálohu i celkové vyúčtování stejným způsobem – tzn. buď obě částky jako částky bez daně + odpovídající DPH, nebo jako celkové částky včetně daně.

Sazba daně při vyúčtování zdanitelného plnění

Rozdíl  Sazba daně 
Rozdíl mezi celkovou částkou za zdanitelné plnění a přijatou zálohou (úhrnem záloh) je kladný (je zjištěn nedoplatek).  Na nedoplatek se použije sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.  
Rozdíl mezi celkovou částkou za zdanitelné plnění a přijatou zálohou (úhrnem záloh) je záporný (je zjištěn přeplatek na zálohách).  Při vyúčtování přeplatku záloh se použije sazba daně uplatněná u přijatých záloh.  
Pokud zálohy podléhaly různé sazbě daně, pro vyúčtování přeplatku záloh se použije sazba daně použitá při zdanění zálohy, kterou přeplatek vznikl.  

Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží

Základem daně při dovozu zboží je podle § 38 ZDPH součet následujících položek – viz tabulka.

Položka  Příklady  
Základ pro vyměření cla, clo, dávky a poplatky splatné z dovozu zboží  Základ pro vyměření cla = celní hodnota zboží, náklady na dopravu a pojištění na místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství.  
Vedlejší náklady vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku, případně dalšího místa určení, pokud je známo  Přeprava zboží do prvního, příp. dalšího místa určení v tuzemsku, manipulace se zbožím, služby celního deklaranta apod., pokud nejsou zahrnuty již do celní hodnoty zboží.  
Spotřební daně, pokud zboží podléhá spotřební dani a není dodáváno v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně   

Komentář:

Základem pro vyměření cla je dle celního kodexu (Nařízení Rady EHS č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství) celní hodnota zboží, tj. cena, která byla nebo má být za zboží zaplacena. Zahrnuje veškeré platby, které kupující uskutečnil nebo má uskutečnit prodávajícímu. Do celní hodnoty zboží se také započtou náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží a na jeho nakládku, vykládku a manipulaci spojené s dopravou až na místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství.

K celní hodnotě zboží se připočte i clo, vedlejší výdaje vzniklé do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení, pokud nejsou zahrnuty již v celní hodnotě zboží a případně i spotřební daň. Prvním místem určení se rozumí místo uvedené v přepravním dokladu (např. v nákladním listu CMR při mezinárodní silniční přepravě).

Přepočet cizí měny při dovozu zboží

Pro účely přepočtu cizí měny na české koruny a stanovení základu daně při dovozu zboží se používají kurzy stanovené podle celních předpisů. Tyto kurzy zveřejňuje na svých internetových stránkách celní správa na adrese http://celnisprava.cz/.


Plátce dovezl v lednu 2015 textilní zboží z Číny. Zboží bylo přepraveno letecky do Prahy, naloženo na kamion a dopraveno na místo určení v Ostravě, kde bylo propuštěno do volného oběhu. Plátce zaplatil čínskému dodavateli za zboží 20 000 USD, za přepravu zboží do Prahy 3 000 USD, za dopravu kamionem z Prahy do Ostravy 15 000 Kč, za služby celního deklaranta 1 000 Kč.

Celní hodnota zboží je tvořena cenou zboží a náklady na dopravu zboží do Prahy, tj. 20 000 + 3 000 USD. Kurz USD zveřejněný na měsíc leden 2015 = 22,645 Kč, celní hodnota zboží po přepočtu na českou měnu = 452 900 Kč. Výše celní sazby je 12 %, dovozní clo činí 54 348 Kč.

Základem daně při dovozu je součet celní hodnoty zboží, tj. 507 248 Kč, cla 54 348 Kč a vzniklých vedlejších výdajů do místa určení v Ostravě, které nebyly zahrnuty do celní hodnoty zboží, tj. 15 000 Kč za dopravu a 1 000 Kč za služby celního deklaranta (577 596 Kč).

Oprava základu daně a výše daně, opravný daňový doklad

Oprava základu daně a výše daně, případně oprava pouze výše daně, je stanovena v § 42, § 43 a § 44 ZDPH, daňové doklady související s těmito opravami jsou upraveny § 45 a § 46 ZDPH.

Důvody opravy základu daně a výše daně

Oprava základu daně a výše daně je nejčastěji prováděna z těchto zákonem stanovených důvodů – viz tabulka.

Důvod opravy Příklady 
Zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění.  Vrácení zboží z důvodu nevyhovující kvality.  
Snížení, příp. zvýšení základu daně po dni uskutečnění zdanitelného plnění.  Snížení ceny z důvodu reklamace, snížení ceny z důvodu poskytnutí bonusu nebo skonta.  
V případě, že u smlouvy o finančním leasingu, se sjednanou povinností odkoupit předmět nájmu, nedojde k prodeji.  Předčasné ukončení smlouvy o finančním leasingu např. z důvodu platební neschopnosti nájemce.  
Vrácení úplaty, ze které byla přiznána daň, když se sjednané zdanitelné plnění neuskutečnilo.  Odstoupení od smlouvy po zaplacení zálohy např. z důvodu prodlení dodavatele.  


Plátce daně dodal odběrateli zboží za 100 000 Kč + 21 000 Kč DPH v červnu 2017. Odběratel zjistil na zboží menší závady a následně si vyjednal s plátcem poskytnutí slevy ve výši 5 000 Kč + DPH. Jak vyřešit nastalou situaci?

Plátce provede opravu základu daně a výše daně dle § 42 ZDPH a vystaví opravný daňový doklad dle § 45 ZDPH, při opravě použije sazbu daně platnou pro zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. 21 %.


Odběratel zaplatil dodavateli, plátci daně, zálohu na dodání zboží. Dodavatel z přijaté úplaty přiznal daň, avšak ve sjednané lhůtě zboží nedodal, proto odběratel odstoupil od kupní smlouvy a vyžádal si vrácení zaplacené zálohy. Jak vyřešit nastalou situaci?

Dodavatel je povinen opravit základ daně a výši daně dle § 42 ZDPH.

Vystavení opravného daňového dokladu

Plátce je povinen vystavit opravný daňový doklad nejpozději do 15 dnů od zjištění skutečnosti rozhodné pro provedení opravy, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. Pokud neměl povinnost vystavit u původního plnění daňový doklad (např. při prodeji zboží za hotové občanovi, osobě nepovinné k dani), provede opravu v evidenci pro daňové účely.

Oprava jako samostatné zdanitelné plnění

Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním. Pokud jde o opravu, která má za následek snížení daně a na kterou plátce vystavuje opravný daňový doklad, považuje se zdanitelné plnění (oprava) za uskutečněné ve zdaňovacím období, kdy byl opravný daňový doklad doručen příjemci.

Sazba daně, kurz pro přepočet cizí měny, režim DPH při opravách

Při opravách základu daně a výše daně se používá sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty. Obdobně se při přepočtu cizí měny použije při opravách kurz platný pro přepočet ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění nebo při přiznání daně z přijaté úplaty. Při opravách se rovněž použije daňový režim platný u původního plnění (např. běžný režim zdanění při opravě základu daně a výše daně u dodání zboží uvedeného v příloze č. 6 a v nařízení vlády č. 361/2014 Sb. uskutečněného do 31. 3. 2015).

Lhůta pro provedení opravy základu daně a výše daně

Do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního uskutečnění zdanitelného plnění.

U dílčího plnění – i do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém došlo k převzetí celkového díla, pokud bylo předáno a převzato po částech.

Oprava výše daně

Dle § 43 ZDPH je plátce oprávněn provést opravu výše daně, pokud původně uplatnil a přiznal daň vyšší, než stanoví zákon. Pokud původně uplatnil a přiznal daň nižší, než stanoví zákon, provádí se oprava podle daňového řádu.

Důvod opravy Postup Lhůta pro podání daňového přiznání 
Plátce uplatnil a přiznal u původního plnění daň vyšší, než stanoví zákon.  Lze provést opravu dle § 43 ZDPH, v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění.  Nejdříve ke dni, ve kterém byl doručen opravný daňový doklad nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely.  
Plátce uplatnil a přiznal u původního plnění daň nižší, než stanoví zákon.  Povinnost provést opravu dle § 141 DŘ, v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, kdy se uskutečnilo původní plnění.  Nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž plátce chybu zjistil.  

Komentář:

Pokud plátce za původní plnění vystavil daňový doklad, je povinen při opravě výše daně vystavit opravný daňový doklad do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy. Náležitosti opravného daňového dokladu jsou stanoveny v § 45 ZDPH.

Oprava (snížení) výše daně není samostatným zdanitelným plněním, ale provede se v dodatečném daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění. Nejdříve ji lze provést ke dni, ve kterém byl doručen opravný daňový doklad příjemci nebo ve kterém byla oprava provedena v evidenci pro daňové účely (pokud plátce neměl povinnost vystavit daňový doklad).


Plátce daně uplatnil za zdaňovací období leden u dodání dětských obrázkových knih první sníženou sazbu daně (15 %). Následně zjistil, že toto zboží podléhá druhé snížené sazbě daně (10 %). Může provést opravu daně?

Podle § 43 ZDPH má možnost provést opravu nesprávně uplatněné daně. Vystaví opravný daňový doklad, který příjemci doručí např. 10. března. Opravu provede nejdříve k tomuto dni podáním dodatečného daňového přiznání za leden.

Oprava výše daně u pohledávek za dlužníky v konkurzním řízení

Lze provést opravu výše daně z pohledávek za dlužníky v konkurzním řízení (§ 44 ZDPH), pokud jsou splněny tyto podmínky:  Nelze provést opravu 
  • jde o pohledávku vzniklou v období končícím 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku,

  • dlužníkem je jiný plátce daně,

  • pohledávka dosud nezanikla,

  • dlužník se nachází v insolvenčním řízení a soud již rozhodl o prohlášení konkurzu na majetek dlužníka (od r. 2013 lze opravu provést jen při prohlášení konkurzu, nikoli při jiném způsobu řešení úpadku),

  • pohledávka byla přihlášena k insolvenčnímu soudu ve lhůtě stanovené tímto soudem,

  • k pohledávce se v insolvenčním řízení přihlíží,

  • plátce vystavil na opravu výše daně daňový doklad podle § 46 odst. 1 ZDPH a doručil jej dlužníkovi.

 
  • pokud jsou věřitel a dlužník kapitálově spojenými osobami (25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv a více),

  • pokud jsou osobami blízkými podle občanského zákoníku (manželé, rodiče, děti a další osoby dle § 116 NOZ),

  • pokud podnikají společně na základě smlouvy o sdružení nebo obdobné smlouvy,

  • pokud dlužník přestal být plátcem.

 

Komentář:

Při opravě výše daně dle § 44 ZDPH vystaví plátce daně daňový doklad dle § 46 odst. 1 ZDPH.

Opravy výše daně se považují za samostatná zdanitelná plnění uskutečněná nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém byl opravný daňový doklad doručen dlužníkovi.

Lhůta pro provedení opravy

Opravu výše daně dle § 44 ZDPH může plátce provést nejdříve ve zdaňovacím období, v němž byly splněny všechny uvedené podmínky, nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění.

Provedené opravy je povinen plátce zaznamenat ve své evidenci pro daňové účely. K daňovému přiznání, do kterého zahrne opravu, je povinen podat jako přílohu kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu výše daně a výpis z evidence oprav.

Dlužník je povinen snížit o částku daně opravenou věřitelem svůj odpočet daně na vstupu.

Následné změny opravy

Za stanovených okolností je plátce povinen provedenou opravu výše daně podle § 44 ZDPH upravit, resp. přiznat opět daň:

  • pokud je pohledávka následně plně nebo částečně uspokojena,

  • pokud pohledávku postoupil,

  • při zrušení registrace.

Pokud je pohledávka plně nebo částečně uspokojena nebo pokud ji věřitel postoupil, přizná z přijaté úplaty daň ke dni jejího přijetí a vystaví a doručí dlužníkovi na přijatou úplatu daňový doklad podle § 46 odst. 2 ZDPH. Při zrušení registrace je povinen zvýšit o provedenou opravu daň na výstupu. Zrušení registrace je povinen oznámit i všem dlužníkům, ti si na základě tohoto oznámení mohou uplatnit odpočet daně (pokud ještě neuběhla lhůta pro uplatnění odpočtu daně).