dnes je 16.12.2019
Input:

Podílové fondy a jejich odkup z hlediska daně z příjmů

14.11.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2019.23 23/2019

Podílové fondy a jejich odkup z hlediska daně z příjmů

Ing. Ivan Macháček

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!


V článku se blíže podíváme na vymezení investičních fondů, fondů kolektivního investování a podílových fondů a uvedeme si příklady některých těchto fondů – ČSOB, Raiffeisenbank a investiční společnost Generali Investments. Následně si ukážeme daňové řešení odkupu podílových fondů a s tím související postupy v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019.

1. Co znamená kolektivní investování

Kolektivním investováním rozumíme nepřímý způsob investování na kapitálových trzích prostřednictvím specializovaných společností. Tento způsob investování upravuje zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Základem kolektivního investování je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu.

2. Vymezení investičního fondu

Investičním fondem jsou všechny druhy fondů podle zákona č. 240/2013 Sb. (dále jen zákon). Jeho základním dokumentem je statut fondu, který je určen investorům k posouzení rizika investice a subjektům vykonávajícím správu fondu a další činnosti. Investiční fondy dělíme dle § 92 zákona na fondy kolektivního investování, které mohou být veřejně nabízeny, a na fondy kvalifikovaných investorů, které nejsou určené pro veřejnou nabídku.

3. Fondy kolektivního investování a jejich členění

Fondem kolektivního investování je dle § 93 zákona:

a) právnická osoba (akciová společnost dle § 100 zákona) se sídlem v ČR, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a

b) podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.

Fondy kolektivního investování jsou standardní fondy a speciální fondy. Standardním fondem, tj. fondem kolektivního investování investujícím jako fond peněžního trhu nebo jako krátkodobý fond peněžního trhu nebo fondem kolektivního investování investujícím do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti však může být pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem.

Členění fondů podle druhů aktiv zahrnuje akciové fondy, dluhopisové fondy, fondy peněžního trhu, smíšené fondy (s členěním na konzervativní fondy, vyvážené fondy, dynamické fondy a flexibilní fondy), dále komoditní fondy, speciální fondy nemovitostí ad. U fondů kolektivního investování musí být statut fondu zveřejněn a musí obsahovat základní informace – identifikaci fondu, jeho obhospodařovatele, administrátora, depozitáře, investiční zaměření fondu, pravidla hospodaření fondu, informace o cenných papírech vydávaných fondem ad.

4. Správa investičních fondů

V rámci správy fondu rozeznáváme následující subjekty:

Obhospodařovatel fondu – vydává statut fondu a zajišťuje komplexní řízení investic a rizik, spravuje majetek investičního fondu;

Administrátor fondu – zajišťuje vydávání a odkup cenných papírů, stanovování hodnoty cenných papírů, rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu a zajišťování dalších služeb nezbytných pro řádný provoz fondu;

Depozitář – opatruje majetek fondu a provádí související kontrolní činnosti, v rámci kterých zejména eviduje a kontroluje finanční pohyby, vydávání a odkupování cenných papírů, stanovování hodnoty cenných papírů ad.

5. Co jsou podílové fondy

Podílový fond je dle § 102 zákona tvořen jměním, přičemž vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel. Podílový fond dle § 103 zákona nemá právní osobnost.

Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí ze zákona nebo ze statutu podílového fondu. Peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci se shromažďují do podílového fondu vydáváním podílových listů. Podílové fondy mohou být otevřené podílové fondy nebo uzavřené podílové fondy.

V § 128 zákona se uvádí, že s podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu. Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě pro den, ke kterému obdržel žádost podílníka o odkoupení podílového listu; tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu. Podílové listy odkoupením zanikají. Dle § 142 zákona s podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu.

6. Investování do fondů a fondy s určitým stupněm ochrany

Investora při investování do fondů zajímá jak výnos, tak související riziko. Hovoříme o výkonnosti fondu, jejíž vývoj můžeme např. v rámci internetového bankovnictví sledovat za den, za 1M (měsíc), 3M (tři měsíce), 6M (šest měsíců), nebo od počátku kalendářního roku (označeno jako YTD – year to date) respektive za 1Y (jeden rok), přičemž je důležitá zejména průměrná roční výkonnost fondu za poslední 3Y (tři roky). Rizikovost fondu je vyjádřena stupnicí 1 až 7, přičemž fondy peněžního trhu patří do nízké rizikové třídy, zatímco akciové fondy patří do vysoké rizikové třídy. Střední úroveň rizika představují obvykle fondy dluhopisové. Podle očekávaného výnosu a míře rizika můžeme mluvit o konzervativní, vyvážené a dynamické strategii investora.

S investováním do fondů jsou spojeny tři základní druhy poplatků:

  • Vstupní poplatky – hradí investor při nákupu podílových listů;

  • Poplatky na obhospodařování – neplatí investor přímo, ale jsou strhávány průběžně z majetku fondu;

  • Výstupní poplatky – hradí investor při prodeji podílových listů.

Mnoho investorů by při investování do podílových fondů rádo kombinovalo výnos s určitým stupněm ochrany. Z tohoto pohledu lze rozeznávat například následující typy fondů:

  • Zajištěné fondy – investor u těchto fondů k datu splatnosti obdrží minimálně původně vloženou investici (100 %). Správce fondu investuje za tím účelem do dobře diverzifikovaného portfolia investic s pevným výnosem (dluhopisy, termínové vklady);

  • Předem definovaná ochrana investic – k datu splatnosti je investoru vyplacena alespoň předem stanovená procentní část investované částky menší než 100 % (např. 90 % z vložené investice).

Připomínáme, že zajištění ochrany investice (to znamená její chráněná hodnota) se vztahuje pouze ke dni splatnosti fondu. V případě prodeje fondu před splatností je hodnota podílu ve fondu určena oceněním aktiv fondu připadajícím na jeden podíl a hodnota získané investice může být pod upisovací hodnotou, ale rovněž i pod chráněnou hodnotou ke dni splatnosti.

7. Příklady fondů

Uvádíme příklady fondů dvou bank a jedné investiční společnosti:

Podílové fondy (akciové) ČSOB Banka

ČSOB Informační technologie 1  
ČSOB Akciový český  
ČSOB Akciový dividendových firem  
ČSOB vodního bohatství  
ČSOB Energie a ropa 3  
ČSOB Sponzoři sportu 1  
ČSOB Vyvážený  

Fondy Raiffeisenbank

Raiffeisen fond udržitelného rozvoje  
Raiffeisen fond Amerických Akcií  
Raiffeisen strategie progresivní  
Raiffeisen fond high-yield dluhopisů  

Fondy Generali Investments

Generali Fond globálních značek  
Generali Fond farmacie a biotechnologie  
Generali Fond nemovitostních akcií  
Generali Fond fondů dynamický  

8. Daňové řešení odkupu podílových fondů

Podmínkami pro uplatnění osvobození příjmů fyzické osoby z úplatného převodu cenných papírů se zabývá § 4 odst. 1 písm. w) a písm. x) ZDP. Pro účely posouzení podmínek pro osvobození příjmů není rozhodující základ daně (rozdíl příjmů a výdajů), ale dosažený příjem z úplatného převodu cenných papírů. Přitom se testuje nikoliv jednotlivý úplatný převod cenného papíru v průběhu zdaňovacího období, ale celkový součet příjmů z úplatného převodu cenných papírů za zdaňovací období.

V § 4 odst. 1 písm. w) ZDP se uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.

Toto osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let.

Limit ve výši 100 000 Kč je aplikován tak, že z celkového úhrnu příjmů z úplatného převodu všech cenných papírů nutno vyloučit příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou zahrnuty do obchodního majetku, a příjmy z kapitálového majetku. Pokud příjmy z úplatného převodu zbývajících cenných papírů (tj. těch, které nejsou součástí obchodního majetku, ani se nezdaňují v rámci příjmů z kapitálového majetku) nedosáhnou limitu 100 000 Kč, jsou od daně z příjmů osvobozeny. Obdobně se postupuje v případě příjmů z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu.

Dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen příjem z úplatného převodu cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem tohoto cenného papíru při jeho úplatném převodu dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let.

Doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem.

Doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond. Při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a úplatným převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje. Jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let.

V bodě 20 pokynu GFŘ č. D-22 k § 4 odst. 1 ZDPse uvádí, že jsou z prodeje cenných papírů osvobozeny příjmy buď z důvodu uvedeného v § 4 odst. 1 písm. w) zákona, tj. že za dané zdaňovací období úhrn uvedených příjmů nepřesahuje stanovený limit 100 000 Kč a neposuzuje se okamžik nabytí cenných papírů, nebo na základě časového testu podle § 4 odst. 1 písm. x) zákona. Osvobození z důvodu výše příjmu a časového testu nelze kombinovat.

V rámci přípravy a zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob lze využít informativních podkladů pro daňové přiznání, které zasílá příslušná banka v rámci výpisu z účtu cenných papírů, nebo které lze stáhnout v rámci internetového bankovnictví u příslušné banky. Přehled zobrazuje realizované prodeje za příslušný kalendářní rok v rámci příslušné banky s vyhodnocením doby držení každé jednotlivé prodávané investice.

Například ČSOB zasílá klientovi počátkem následujícího roku Výpis z cenných papírů za ukončený kalendářní rok, obsahující:

  • detail přehledu transakcí prodávaného počtu kusů podílových listů s výší objemu obchodu a s porovnáním dosaženého příjmu z prodeje cenných papírů a vynaloženého výdaje při jejich nákupu (včetně vynaložených souvisejících poplatků),

  • souhrn příjmů z prodaných cenných papírů, u kterých byl časový test pro osvobození dle ZDP splněn (v členění na součet výdajů, součet příjmů a transakční náklady) a souhrn příjmů z prodaných cenných papírů, u kterých byl časový test nesplněn (v členění na součet výdajů, součet příjmů a transakční náklady).

9. Příklady daňového řešení


Příklad 1.

Fyzická osoba investuje ze svých soukromých peněžních prostředků do podílových akciových fondů ČSOB. S ohledem na růst hodnoty podílového fondu A, dne 2. 7. 2019 uskutečnila fyzická osoba prodej části hodnoty tohoto podílového fondu, do kterého investovala v letech 2016 a 2017, a to prodej celkem 140 ks tohoto podílového fondu za cenu 1 420 Kč za kus.

Nákup PF A Počet kusů Cena ks v Kč Objem obchodu v Kč Poplatky v Kč Výdaje celkem v Kč 
2. 3. 2016 50 890 44 500 890 45 390 
15. 6. 2016 50 910 45 500  910 46 410 
10. 5. 2017 50 1 100 55 000 1 100  56 100 
14. 11. 2017 50 1 350 67 500 1 350 68 850 

Celkový příjem z úplatného převodu cenných papírů v roce 2019 je vyšší než limit 100 000 Kč stanovený pro osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů v § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Nastupuje tedy testování dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP.

U úplatného převodu 100 ks podílových listů fondu nakoupených v roce 2016 je splněna podmínka pro osvobození příjmu (3 roky), zatímco u úplatného převodu 40 ks podílových listů nakoupených v roce 2017 není splněna podmínka pro osvobození od daně z příjmů (není splněna doba 3 roky), a proto příjem z úplatného převodu těchto podílových listů podléhá zdanění dle § 10 ZDP.

Příjem z úplatného převodu podílových listů činí:

40 ks x 1 420 Kč/ks = 56 800 Kč

Výdaje spojené s průběžným nákupem podílového akciového fondu (40 ks) činí:

40 ks x 1 100 Kč + 1 100 Kč : 50 ks x 40 ks = 44 000 Kč + 880 Kč = 44 880 Kč

Dílčí základ daně z příjmů dle § 10 ZDP činí 56 800 Kč – 44 880 Kč = 11 920 Kč.


Příklad 2.

Fyzická osoba investuje ze svých soukromých peněžních prostředků do podílových akciových fondů ČSOB a do investičních produktů Cyrrus, a.s. V roce 2019 odprodá část jednoho podílového fondu A a dojde k předčasnému odprodeji investičního produktu u Cyrrus.

Začátkem roku 2020 obdrží občan od ČSOB výpis z účtu cenných papírů obsahující údaje o odprodeji podílového fondu v roce 2019:

Časový test nesplněn

 Součet výdajů Součet příjmů Transakční náklady 
Prodané cenné papíry v CZK 0 0 0 

Časový test splněn

 Součet výdajů Součet příjmů Transakční náklady 
Prodané cenné papíry v CZK 45 800 61 300 1 050 

Současně obdrží z Cyrrus přehled výnosů z obchodů nesplňující daňový test:

Výnos z prodeje investičních nástrojů 65 500 Kč 
Náklady na pořízení investičního nástroje 64 200 Kč 
Realizovaný zisk 1 300 Kč 

Získané údaje z obou institucí odpovídají evidenci cenných papírů poplatníka. Celkový příjem z úplatného převodu cenných papírů v roce 2019 je vyšší než limit 100 000 Kč stanovený pro osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů v § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Nastupuje tedy testování dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP.

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 poplatník v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP vyčíslí zdanitelné příjmy z prodeje cenných papírů ve výši 65 500 Kč a související náklady 64 200 Kč a z toho vyplývající dílčí základ daně 1 300 Kč.


Příklad 3.

Fyzická osoba investuje ze svých soukromých peněžních prostředků do podílových akciových fondů Raiffeisenbank. S ohledem na potřebu finančních prostředků dne 6. 9. a 12. 9. 2019 uskutečnila fyzická osoba prodej 100 ks podílových listů fondu A za cenu 650 Kč za kus, do kterého investovala v letech 2016 a 2017, a prodej 40 ks podílových listů fondu B za cenu 1 500 Kč za kus, do kterého investovala v letech 2018 a 2019. Kromě toho osoba prodala prostřednictvím obchodníka s cennými papíry FIO banka dne 18. 9. 2019 akcie ČEZ v počtu 500 kusů za cenu 525 Kč za akcii, postupně zakoupených v letech 2014 až 2015.

Nákup PF A Počet kusů Cena ks v Kč Objem obchodu v Kč Poplatky v Kč Výdaje celkem Kč 
15. 3. 2016 150 590  88 500 1 770 90 270 
15. 6. 2017 250 610 152 500  3 050 155 550 
Nákup PF B Počet kusů Cena ks v Kč Objem obchodu v Kč Poplatky v Kč Výdaje celkem Kč 
10. 4. 2018 200 1 320 264 000 3 960 267 960 
4. 2. 2019 250 1 450 362 500 5 438 367 938 

Celkový příjem z úplatného převodu cenných papírů v roce 2019 je vyšší než limit 100 000 Kč stanovený pro osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů v § 4 odst. 1 písm. w) ZDP. Nastupuje tedy testování dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP.

U úplatného převodu 100 ks podílových listů fondu A nakoupených v roce 2016 je splněna podmínka pro osvobození příjmu (3 roky), zatímco u úplatného převodu 40 ks podílových listů fondu B nakoupených v roce 2018 není splněna podmínka pro osvobození od daně z příjmů (není splněna doba 3 roky), a proto příjem z úplatného převodu těchto podílových listů podléhá zdanění dle § 10 ZDP. Příjem z úplatného převodu 500 ks akcií ČEZ splňuje časový test 3 roky a je proto osvobozen od daně z příjmů.

Příjem z úplatného převodu podílových listů fondu B činí:

40 ks x 1 500 Kč/ks = 60 000 Kč

Výdaje spojené s průběžným nákupem podílového akciového fondu B (40 ks) činí:

40 ks x 1 320 Kč + 3 960 Kč : 200 ks x 40 ks = 52 800 Kč + 792 Kč = 53 592 Kč

Dílčí základ daně z příjmů dle § 10 ZDP činí 60 000 Kč – 53 592 Kč = 6 408 Kč.