Neprístupný dokument, nutné prihlásenie
Input:

Úprava odpočtu daně

10.1.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Úprava odpočtu daně

Ing. Dana Langerová

Informácie platné podľa legislatívy v ČR!


§ 78 až 78e ZDPH– Úprava odpočtu daně

1. 4. 2011–30. 6. 2017 1. 7. 2017–2018 
Úprava prováděna u dlouhodobého majetku, pokud v některém z kalendářních roků následujících po roce, ve kterém byl původní odpočet uplatněn (případně majetek pořízen), dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Změny v rozsahu použití se posuzují samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu, která činí 5 let, v případě staveb, bytů, nebytových prostor a jejich technického zhodnocení a v případě pozemků 10 let (u technického zhodnocení lhůta 10 let až při jeho pořízení od 1. 1. 2012), a počíná běžet rokem pořízení majetku.  Nově se k 1. 7. 2017 vkládá zcela nový § 78e ZDPH, dle kterého dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k jeho zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, použijí se obdobně ustanovení § 78 až § 78c ZDPH s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.  
Změnou rozsahu použití se rozumí případy, kdy plátce:
  • uplatnil původní odpočet daně v plné výši a následně majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v částečné výši nebo nárok na odpočet daně nemá,

  • uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a následně majetek použije pro účely, pro které nárok na odpočet daně nemá, nebo pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši,

  • neměl nárok na odpočet daně a následně tento majetek použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně v plné výši nebo v částečné výši,

  • uplatnil původní odpočet daně v částečné výši a vznikl rozdíl mezi poměrnými koeficienty nebo vypořádacími koeficienty.

 
Částka jednorázové úpravy odpočtu daně se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %. Nově tak v případě, kdy není doloženo, co se s „chybějícím” dlouhodobým majetkem stalo, nebude aplikována tzv. fikce dodání s povinností uplatnit daň na výstupu, ale vznikne povinnost vrátit původně uplatněný odpočet daně na vstupu, kdy částka vrácené daně bude vypočtena dosazením údajů do vzorce pro výpočet úpravy odpočtu daně. Nadále platí, že pokud jsou případy zničení, ztráty nebo odcizení majetku plátcem řádně doloženy, původně uplatněný nárok na odpočet daně zůstává zachován.  
Povinnost provést úpravu: pokud je vypočtená částka záporná.
Oprávněnost
provést úpravu: pokud je vypočtená částka kladná.  
Úprava odpočtu daně od 1. 7. 2017 se provádí dle ustanovení § 78 až § 78d ZDPH shodně jako do 30. 6. 2017, pouze s jednou drobnou změnou v § 78d ZDPH.  
Pro účely úpravy odpočtu daně se technické zhodnocení považuje za samostatný dlouhodobý majetek.   
Vzorec pro výpočet: 1/5 (1/10) × daň na vstupu × rozdíl mezi UNO UNO = 0 % (pokud plátce nárok na odpočet daně nemá).UNO = 100 % (pokud má plátce nárok na odpočet daně v plné výši).UNO = poměrný koeficient nebo vypořádací koeficient (pokud má plátce nárok na odpočet daně v částečné výši), popřípadě součin obou koeficientů (pokud dojde k souběhu nároku na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 ZDPH a nároku na odpočet daně v krácené výši podle § 76 ZDPH).Rozdíl mezi UNO: rozdíl mezi ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž se provádí úprava odpočtu daně a ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn nebo ke kalendářnímu roku, v němž byl majetek pořízen, pokud plátce nárok na odpočet daně neměl.   
Úprava se provádí pouze v případě, že rozdíl mezi UNO je větší než 10 procentních bodů.   
U dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH, se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH. U ostatního dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se částka daně na vstupu pro výpočet úpravy odpočtu daně stanoví jako součet daně na vstupu u jednotlivých přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí tohoto majetku.   
Dojde-li k uskutečnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby, úprava odpočtu daně se provede jednorázově.Částka jednorázové úpravy odpočtu daně se stanoví dle vzorce:1/5 (1/10) × daň na vstupu × rozdíl mezi UNO × počet let zbývajících.Počet let zbývajících: počet roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně (započítává se i rok, ve kterém je úprava odpočtu prováděna).V tomto případě podléhá úpravě odpočtu daně rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém k uskutečnění plnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby došlo.Jestliže plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dodá, převede nebo poskytne dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o dodání zboží, poskytnutí služby nebo převod nemovitosti v rámci uskutečňování jeho ekonomických činností rovněž v případě části tohoto majetku původně určené pro použití pro účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi.  Dle § 78d ZDPH dojde-li k uskutečnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby, úprava odpočtu daně se provede jednorázově.Částka jednorázové úpravy odpočtu daně se stanoví dle vzorce:1/5 (1/10) × daň na vstupu × rozdíl mezi UNO × počet let zbývajících.Počet let zbývajících: počet roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně (započítává se i rok, ve kterém je úprava odpočtu prováděna).V tomto případě podléhá úpravě odpočtu daně rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém k uskutečnění plnění dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby došlo.

Jestliže plátce ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně dodá, převede nebo poskytne dlouhodobý majetek, u kterého byl oprávněn uplatnit původní nárok na odpočet daně v poměrné výši, jde o dodání zboží, poskytnutí služby nebo převod nemovitosti v rámci uskutečňování jeho ekonomických činností rovněž v případě části tohoto majetku původně určené pro použití pro účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi.

Nově dle znění § 78d ZDPH od 1. 7. 2017 se tato úprava odpočtu daně provádí za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění (ve znění § 78d ZDPH do 30. 6. 2017 lhůta provedení úpravy odpočtu daně samostatně řešena nebyla, postupovalo se dle obecné úpravy dané § 78 odst. 6 ZDPH a úprava odpočtu daně se prováděla v daňovém přiznání za poslední zdaňovací období kalendářního roku).  
Je-li majetek používán pro změněné účely pouze po část příslušného kalendářního roku, zohlední se tato skutečnost ve vypočtené částce úpravy odpočtu daně.  

Komentář:

Přechodná ustanovení (bod 5.) od 1. 4. 2011:

V případě odpočtu daně uplatněného u majetku pořízeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona při úpravě odpočtu daně nebo vyrovnání odpočtu daně postupuje podle § 78 ZDPH nebo § 79 ZDPH ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení (bod 9.) pro rok 2012:

V případě odpočtu daně uplatněného u technického zhodnocení pořízeného před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona při úpravě odpočtu daně postupuje podle § 78 odst. 3 ZDPH a § 78a odst. 1 ZDPH ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.


Změny v oblasti úpravy odpočtu daně od 1. 4. 2011 oproti postupu do 31. 3. 2011 jsou rozsáhlé, proto zde je uvedeno několik příkladů, na kterých budou podchyceny nejpodstatnější změny v rámci základních variant provádění úpravy odpočtu daně.


Provedení běžné úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku (ne nemovitost).

Do 31. 3. 2011

Plátce pořídil v roce 2010 kopírovací stroj a vzhledem k jeho použití výhradně v rámci uskutečňování zdanitelných plnění uplatnil plný nárok na odpočet daně ve výši 10 000 Kč. Od 1. 4. 2011 začal kopírovací stroj používat také k uskutečňování činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Došlo tak ke změně účelu použití tohoto majetku, a to při rozdílu UNO o více než 10 procentních bodů. Vypořádací koeficient roku, ve kterém došlo ke změně účelu použití, tedy roku 2011, je 0,7 a v dalších 3 letech nedošlo k jeho změně o více než deset procentních bodů oproti roku 2011.

Vzhledem k přechodným ustanovením bude i v roce 2011 a následujících počítána úprava odpočtu daně dle znění zákona platného do 31. 3. 2011.

Rok UNO Výpočet 
2010  1   
2011  0,7  10 000 × (0,7 – 1) × 4/5 = – 2 400  
2012    
2013    
2014    

V roce 2011 v přiznání za poslední zdaňovací období roku uvede plátce do tohoto přiznání částku úpravy odpočtu ve výši – 2 400 Kč. Jelikož v rámci pětileté lhůty od pořízení majetku nedojde k další změně účelu použití a rovněž vypořádací koeficient žádného z následujících roků se nebude odchylovat o více než 10 procentních bodů, k dalším úpravám ani vyrovnání odpočtu daně dle znění zákona do 31. 3. 2011 už nedojde.

1. 4. 2011–2018

Zadání zcela shodné, jen k pořízení, a tím i ke změně v rozsahu použití majetku, dojde o jeden rok později, tedy po 1. 4. 2011. Vypořádací koeficient roku 2012 již bude tedy v %, tzn. 70 % a celý výpočet již proběhne podle znění zákona od 1. 4. 2011.

Rok UNO Výpočet 
2011  100 %   
2012  70 %  1/5 × 10 000 × (70 % – 100 %) = – 600 / 12 × 9 = – 450  
2013  75 %  1/5 × 10 000 × (75 % – 100 %) = – 500  
2014  72 %  1/5 × 10 000 × (72 % – 100 %) = – 560  
2015  68 %  1/5 × 10 000 × (68 % – 100 %) = – 640  

Jelikož po novele k 1. 4. 2011 jsou změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku posuzovány samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, je takto nastaven i mechanismus výpočtu úpravy odpočtu daně a v tomto případě pak dochází k propočtu úpravy odpočtu daně zvlášť v každém roce v rámci pětileté lhůty pro úpravu odpočtu daně při porovnání s rokem pořízení majetku. Plátce v přiznání za poslední zdaňovací období roku 2012 uvede částku úpravy odpočtu daně ve výši – 450 Kč, neboť majetek byl pro změněné účely používán pouze část roku, přesně 9 měsíců (§ 78a odst. 5 ZDPH). Plátce v přiznáních za poslední zdaňovací období let 2012, 2013, 2014 a 2015 uvede částku úpravy odpočtu ve výši – 450 Kč, – 500 Kč, – 560 Kč a – 640 Kč. Oproti postupu dle zákona platného do 31. 3. 2011 tak po novele dochází k postupné úpravě odpočtu daně v rámci celé pětileté lhůty. V daném případě bude celková úprava odpočtu daně od roku 2012 do roku 2015 činit – 2 150 Kč.


Provedení běžné úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku – nemovitost.

Do 31. 3. 2011

Plátce pořídil koupí nemovitost v roce 2010. Vzhledem k jejímu použití výhradně v rámci uskutečňování zdanitelných plnění uplatnil plný nárok na odpočet daně ve výši 100 000 Kč. K 1. červenci roku 2013 začal nemovitost využívat také k uskutečňování činností osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Došlo tak ke změně účelu použití tohoto majetku, a to při rozdílu UNO o více než 10 procentních bodů. Vypořádací koeficient roku, ve kterém došlo ke změně účelu použití, tedy roku 2013, je 0,8 a v dalších letech v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně se nezměnil o více než deset procentních bodů.

Vzhledem k přechodným ustanovením bude i v roce 2013 a následujících počítána úprava odpočtu daně dle znění zákona do 31. 3. 2011.

Rok UNO Výpočet 
2010  1   
2011    
2012    
2013  0,8  100 000 × (0,8 – 1) × 2/5= –8 000  
2014    

V roce 2013 v přiznání za poslední zdaňovací období roku uvede plátce do tohoto přiznání částku úpravy odpočtu ve výši – 8 000 Kč. Jelikož v rámci pětileté lhůty od pořízení majetku nedojde k další změně účelu použití a rovněž vypořádací koeficient následujícího roku se nebude odchylovat o více než 10 procentních bodů, k dalším úpravám ani vyrovnání odpočtu daně dle znění zákona do 31. 3. 2011 už nedojde.

1. 4. 2011–2018

Zadání zcela shodné, jen k pořízení nemovitosti dojde o jeden rok později, tedy po 1. 4. 2011 a ke změně v rozsahu použití nemovitosti dojde také o jeden rok později, tedy v červenci roku 2014. Vypořádací koeficient roku 2014 již bude tedy v %, tzn. 80 % a celý výpočet již proběhne podle znění zákona od 1. 4. 2011. Vypořádací koeficient (shodně jako v zadání pro rok 2010) se v dalších letech nebude měnit o více než deset procentních bodů oproti roku 2014.

Rok UNO Výpočet 
2011  100 %   
2012  100 %   
2013  100 %   
2014  80 %  1/10 × 100 000 × (80 % – 100 %) = – 2 000 / 12 × 6 = – 1 000  
2015  81 %  1/10 × 100 000 × (81 % – 100 %) = – 1 900  
2016  80 %  1/10 × 100 000 × (80 % – 100 %) = – 2 000  
2017  85 %  1/10 × 100 000 × (85 % – 100 %) = – 1 500  
2018  79 %  1/10 × 100 000 × (79 % – 100 %) = – 2 100  
2019  78 %  1/10 × 100 000 × (78 % – 100 %) = – 2 200  
2020  80 %  1/10 × 100 000 × (80 % – 100 %) = – 2 000  

Jelikož po novele k 1. 4. 2011 jsou změny v rozsahu použití dlouhodobého majetku posuzovány samostatně za každý kalendářní rok v rámci lhůty pro úpravu odpočtu daně, je takto nastaven i mechanismus výpočtu úpravy odpočtu daně a v tomto případě pak dochází k propočtu úpravy odpočtu daně zvlášť v každém roce v rámci desetileté lhůty pro úpravu odpočtu daně, kterou novela v případě staveb takto prodloužila, při porovnání s rokem pořízení majetku. Plátce v přiznání za poslední zdaňovací období roku 2014 uvede částku úpravy odpočtu daně ve výši – 1 000 Kč, neboť majetek byl pro změněné účely používán pouze část roku, přesně 6 měsíců (§ 78a odst. 5 ZDPH). V přiznáních za poslední zdaňovací období let 2015 až 2020 plátce uvede výše vypočtené částky úpravy odpočtu daně. Ačkoli se vypořádací koeficienty jednotlivých let neliší o více než 10 procentních bodů oproti vypořádacímu koeficientu roku 2014, úprava odpočtu daně se provádí, neboť tyto koeficienty jsou porovnávány s ukazatelem nároku na odpočet daně ke kalendářnímu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn. Ten činí 100 %, rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně v letech 2015 až 2020 je tedy v porovnání s tímto ukazatelem nároku na odpočet daně větší než 10 procentních bodů. Oproti postupu dle zákona platného do 31. 3. 2011 tak po novele dochází k postupné úpravě odpočtu daně v rámci celé desetileté lhůty.


Provedení úpravy odpočtu daně u dlouhodobého majetku, u kterého byl nárok na odpočet daně uplatněn v poměrné výši.

Do 31. 3. 2011

Plátce nakoupí v dubnu roku 2010 osobní automobil, který bude používat jak v rámci vykonávání své ekonomické činnosti, u které má nárok na odpočet daně, tak pro soukromé účely. Vyčíslená daň na vstupu dle daňového dokladu činí 100 000 Kč.

Plátce má možnost při pořizování jakéhokoli zboží či služeb, které bude využívat v rámci své ekonomické činnosti, ale zároveň také mimo svou ekonomickou činnost (např. pro svou osobní spotřebu, při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy apod.), postupovat dvěma způsoby. Již při přijetí zdanitelných plnění uplatní nárok na odpočet daně pouze v poměru odpovídajícím rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Výše poměru musí samozřejmě vycházet z reálných skutečností či reálného a odůvodnitelného předpokladu. Druhou možností je uplatnění nároku na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění v plné výši a uplatňování daně na výstupu dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH či § 14 odst. 3 písm. a) ZDPH při každém použití těchto přijatých zdanitelných plnění pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.

Plátce se rozhodne využít možnosti uplatnění nároku na odpočet daně v poměrné výši. Dle kvalifikovaného odhadu bude poměr využití vozidla pro ekonomickou činnost činit 90 %, plátce tedy při pořízení vozidla uplatní nárok na odpočet daně ve výši: 100 000 x 90 % = 90 000 Kč.

Plátce musí být schopen v případě potřeby správci daně doložit oprávněnost stanoveného poměru v okamžiku uplatňování nároku na odpočet daně. Následně již výši uplatněného odpočtu daně žádným způsobem neupravuje, ačkoli se poměr využití k ekonomické a neekonomické činnosti v následujících letech může lišit, neboť ZDPH, ve znění do 31. 3. 2011, takovouto povinnost či možnost žádným způsobem neupravuje – § 72 odst. 5 ZDPH.

1. 4. 2011–2018

Plátce nakoupí osobní automobil až v dubnu roku 2011. Hodlá jej opět využívat jak v rámci vykonávání své ekonomické činnosti, u které má nárok na odpočet daně, tak pro soukromé účely. Vyčíslená daň na vstupu dle daňového dokladu činí 100 000 Kč.

Plátce již nemá možnost výběru, nárok na odpočet daně může u dlouhodobého majetku uplatnit pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Dle kvalifikovaného odhadu bude poměr využití vozidla pro ekonomickou činnost činit 90 %, plátce tedy při pořízení vozidla v dubnu 2011 uplatní nárok na odpočet daně ve výši: 100 000 × 90 % = 90 000 Kč.

Po skončení kalendářního roku, tady tedy roku 2011, plátce zjistí skutečný podíl použití vozidla v rámci ekonomické činnosti. Poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití vozidla v rámci ekonomických činností plátce bude činit např. 78 %. Jelikož se od poměrného koeficientu ve výši 90 % stanoveného odhadem liší o více než deset procentních bodů (78 % – 90 % = – 12 %), je plátce povinen výši původně uplatněného odpočtu daně dle § 75 odst. 4 ZDPH opravit. V přiznání za poslední zdaňovací období roku 2011 pak vrátí část daně ve výši: (100 000 × 78 %) – 90 000 = – 12 000 Kč.

Další změnou, kterou novela přináší, je aplikace úpravy odpočtu daně dle § 78 ZDPH za situace, kdy ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně vznikne rozdíl mezi poměrnými koeficienty oproti poměrnému koeficientu roku, v němž byl původní odpočet daně uplatněn, o více než deset procentních bodů.

Plátce tedy navíc v následujících 4 letech sleduje výši poměrných koeficientů u tohoto vozidla, a liší-li se poměrný koeficient některého z těchto let o více než deset procentních bodů od poměrného koeficientu roku 2011, je plátce povinen, případně oprávněn, provést úpravu odpočtu daně dle § 78.

Rok UNO Výpočet 
2011  78 %   
2012  80 %   
2013  89 %  1/5 × 100 000 × (89 % – 78 %) = 2 200  
2014  79 %   
2015  67 %  1/5 × 100 000 × (67 % – 78 %) = –2 200  

V roce 2012 a 2014 nedojde ke změně poměrného koeficientu o více než deset procentních bodů oproti poměrnému koeficientu roku 2011, úprava odpočtu daně se tedy neprovádí.

V roce 2013 dojde ke změně poměrného koeficientu o více než deset procentních bodů, plátce je oprávněn provést úpravu odpočtu daně a v přiznání za poslední zdaňovací období roku douplatnit nárok na odpočet daně ve výši 2 200 Kč.

Naopak v roce 2015, kdy také dojde ke změně poměrného koeficientu o více než deset procentních bodů, je plátce povinen provést úpravu odpočtu daně a v přiznání za poslední zdaňovací období roku vrátit dříve uplatněnou daň na vstupu ve výši 2 200 Kč.

Celkem uplatněný nárok na odpočet daně: 90 000 – 12 000 + 2 200 – 2 200 = 78 000 Kč.